Baury.cz

Online magazín

Peníze až na prvním místě

Vysvětlení je totiž poměrně snadné.

Celá situace ústící k další blížící se globální finanční krizi začala více než před deseti lety. Konkrétně tedy v době, kdy probíhala také finanční krize. Ve vší té hrůze z první finanční krize se centrální banky dostaly k takovým krokům, jako je snižování úrokových sazeb, zvyšování nabídky peněz prostřednictvím kvantitativního uvolňování. Země prostřednictvím balíčků daňových škrtl podporovaly růst své ekonomiky.
budovy pekingu

Nejvíce proslavený je tento fiskální balíček z Pekingu. Ten totiž nastartoval nejen čínskou ekonomiku, ale samozřejmě také v návaznosti na to další světové ekonomiky. Samozřejmě obrovský růst v Číně znamenal to, že se zvýšila poptávka po ropě, surovinách, průmyslových kovech, a to samozřejmě bylo velkým přínosem pro rozvojové země, které jsou bohaté právě na tyto komodity.

Ceny komodit tedy rostly, peníze vytvořené kvantitativním uvolňováním se musely někde využít a investoři tedy měli na výběr. Mohli investovat ve vyspělých ekonomikách, kde byly úrokové sazby nízké, stejně jako růst ekonomiky nebo mohli investovat do rozvojových a rozvíjejících se zemí, kde sice byla vyšší rizika, ale zároveň také vyšší odměny.

Logicky velmi často vyhrálo větší riziko a větší výnos a tím pádem prudce vzrostly půjčky zemím, kde do této doby byly nízké příjmy.
stará žebračka

V domnění, že tento boom bude funkční stále, půjčovaly si chudší země v cizích měnách a používaly peníze na projekty ke zlepšení růstové kapacity vlastní ekonomiky. Podle vyjádření Světové banky je však ve velkém množství z velké části použily na svou spotřebu.

Samozřejmě prodej komodit byla bohužel bublina, která záhy praskla. Chudé země se tak dostaly do totálně katastrofální situace, kdy klesala poptávka po jejich vývozu, klesly ceny komodit a zvýšily se globální úrokové sazby. Znehodnocení devizových kurzů způsobilo, že jejich dluhy se výrazně zdražily. Problém je na světě!

Nesnáze však nepostihly samozřejmě všechny země s nízkými příjmy, ale podle Mezinárodního měnového fondu je evidentní, že dluhy v rozvojovém trhu se vrátily na stejnou úroveň, která byla zjištěna na počátku osmdesátých let. V době, kdy byl problém s přelidněním v Latinské Americe.

Peníze až na prvním místě
4.8 (95%)4